pátek 13. listopadu 2015

Olli subridens flores

POPIS: Netvoři, kteří nemají srdce, zabijí někoho, jim blízkého. Změní je to?
***

Slova písní ponurých,

zpívají je mrtvé duše.

Básničky duší zesnulých,

recitují mrtvě, hluše.


Vítr zlověstný dunící v dáli,

slova mrtvolná odnáší pryč.

To oni, oni mu smrt přáli,

na ně hodno vzíti bič.


Však ta stvoření moc mají,

jsou tak silní, mrtví, špatní.

Po řece chamtivosti plují,

svoje srdce nikdy neuplatní.


Vzdálený poutník sleduje,

sleduje tanec mrtvých duší.

Náhle hrom z nebe zaduje,

kruh zesnulých zruší.


Poutník s úsměvem na tváři,

vysmívaje se duším zlým.

Poutník, ten co trpěl v žaláři,

a z jeho hole stoupaje dým.


Konečně se jim vzepřel náhle,

vykonal pomstu vyžádanou.

Pak padl, šípem probodnutý stále,

duše přejí mu smrt vymodlenou.


Čeká, čeká na smrt pomalou,

v mysli nenávist od těch duší.

V srdci má naději pramalou,

už skoro umírá a nic netuší.


Náhle v led jeho úsměv ztuhnul,

krví podlité oči mu strnuly.

Mrazivý vánek se pohnul,

a smuteční tóniny zaduly.


Šedivé tváře v kápích skryty,

neřestnou vinu v očích mají,

Lítost a vzpomínky v myslích vryty,

v nich znovu se ta kvítí usmívají.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Předem děkuji za každý komentář :)