Magic kiss

POPIS: Edward a jeden magický polibek... Ovšem, došlo na něj nebo ne? A komu, že ho vlastně chtěl dát?

Díval jsem se na ni a zvažoval, kterou z těch dvou možností bych asi tak měl vybrat. Políbit nebo nepolíbit?

Já vím, jsem asi šílený, takhle to zvažovat u dámy. Přeci jen, ona by měla mít hlavní slovo. Jenže já jsem tak nedočkavý. Vyjde to? Snad. A kdyby ne, no, tak si budu muset najít jinou, lepší. S ní by to pak třeba vyjít mohlo.
Ale já věřil, že tentokrát už by mi mohly být všechny nadpřirozené síly nakloněny.

Navíc jsem měl už od začátku pocit, že je to láska na první pohled. Bohužel jakmile jsem se na ni zadíval, ona mě zatím okázale ignorovala. Pak jsem odvrátil pohled a… Pořád ten samý nezájem. Tvářila se, že jsem jí fuk, ale já si myslel něco jiného. Jednou se na mě totiž podívala, ale pak rychle uhnula očima. Hmm, ty její oči, ach jo. Dokázaly mě k sobě připoutat, snad už navěky. Věděl jsem, že to stojí za risk. Že to musím udělat. Udělat tu jedinou věc, aby byla konečně se mnou.

Opřel jsem se víc o svůj stůl a přiblížil se k ní. Taková škoda, že nemůže mluvit. Nemůže mi říct, zda cítí to samé, jako já. Ale pokud se odhodlám a vyjde to, mluvit bude. Určitě. Tedy, asi ne hned, to je samozřejmé. Protože ji nejprve zlíbám, a až pak jí dám prostor k mluvení. Ano, to bude nejlepší. Ale ten zatracený první krok…

Ještě, že se zrovna ona nerada hýbe. Jinak už by mi utekla. Takhle tu jen seděla na stole a čekala.

Naklonil jsem se ještě blíž, už doslova rozhodnutý to udělat. Chyběl už jen kousek, zrovna když mě vyrušil pobavený hlas mého otce, který se mi ozval za zády a překazil mi tak moje dokonalé plány.

„Edwarde, už zase se snažíš tu žábu proměnit v princeznu?“