sobota 17. prosince 2016

Devatenáctá recenze aneb nebezpečí číhá uvnitř

Podivné město
Ransom Riggs


„Z úst našich starších vychází pramen moudrosti.“

Originální název: Hollow City (Miss Peregrine´s Home for Peculiar Children II.)
Vydání: První
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 424
Vazba: Hardback
Rok vydání výtisku: 2014
Překladatel: Bronislava Grygová

Anotace: Jacob Portman se vydává se svými novými přáteli na cestu do Londýna, podivného hlavního města celého světa. Doufají, že zde naleznou lék pro svou milovanou ředitelku, slečnu Peregrinovou. Jenže ve městě ničeném válkou číhají nečekaná překvapení na každém rohu. A než Jacob dovede podivné děti do bezpečí, musí učinit důležité rozhodnutí, které se týká jeho lásky k Emmě Bloomové.

Jak už to tak u mého čtení bývá, druhé díly mi opravdu dávají zabrat asi nejvíce. Většinou je čtu nejdelší dobu, a stejně tak mi dělá velké potíže je zrecenzovat. Podivné město se navíc dá řadit mezi opravdu podivné příběhy, čímž však nesrážím kvalitu knihy. Četla se mi hůře, ale když se na to podívám zpětně, tak na knihu vzpomínám opravdu ráda.

Loďkou a ještě dál
Kdo četl první díl, ví, že na jeho konci rozhodně zůstala spousta neuzavřených záležitostí a otázek. Návaznost druhé knihy na tu první je poměrně dobrá, ale chybí tomu trochu ta „šťáva“. To se však mění hned vzápětí, po pár scénách a překvapivě teprve dvou kapitolách. Což patří mezi věci, které bych autorovi rozhodně vytkla. Nevadí mi delší kapitoly, ale ty jeho bývají až monstrózně dlouhé a několikrát mě to až odradilo od čtení.
Nicméně, hned po pár kapitolách jsme společně s Jacobem a dětmi hozeni do úplně nové skutečnosti, mezi nové postavy a příběh se začíná docela rozjíždět.

Pohádky anebo realita?
Co bych naopak na příběhu vychválila, byla tajemnost, kterou si zachoval od prvního dílu, přes tento, až do samého konce. K tomu se mi zamlouvalo, jak autor dokázal do děje zakomponovat na pohled obyčejné pohádky. V tu chvíli kniha čtenáře vtáhla do sebe, text se četl lépe a opravdu mě to bavilo.


Trochu matematiky
Knihy, které vás zanechaly v úžasu, se recenzují o mnoho lépe než ty, které se líbily, ale nezanechaly ve vás téměř žádný otisk. Ukázkovým příkladem je jak Podivné město, tak i vlastně celá série. Nemáte o nich téměř co napsat. Ve finále se čtou dobře, postavy si oblíbíte, ale to je vše. Pokud bych měla napsat něco více, tak akorát vyzradím polovinu děje - a to vám přeci nemůžu udělat.

Každopádně už jsem zmínila, že velkým minusem pro mě bylo chybějící napětí a dlouhé kapitoly. Ale je tu i další věc: text. Pan Riggs sice píše hezky, ale příliš zdlouhavě a popisně, a to přidává ději na nudnosti. Chtělo by to více akce a méně drobností. Navíc jsou jeho popisy dost často zmatené. Kombinace dlouhých kapitol a popisů opravdu není to nejlepší, věřte mi.
Hlavní postava, děti a pár nových postav se mi ale zamlouvaly. Líbila se mi jejich minulost, příběhy a chování. Samotný hlavní hrdina mě nadchl ještě o něco více. Nestává se zase tak často, že by děj vyprávěný klukem byl čtivý a dobře napsaný. Mimoto, Jacob je sympatická a citlivá postava, nejde si ho neoblíbit.

Zvonek na konec
Kniha končí opět napínavě, a to snad ještě víc než první díl. Vlastně bych se nebála říct, že za závěry mám chuť před Riggsem smeknout klobouk; všechny tři do jednoho se mu vážně povedly. Opravdu můžu zaručit, že po konci druhé knihy budete mít problém usnout - nebo alespoň já to tak měla.

Shrnutí na závěr

Co se mě týče, tak mi přijde, že ze všech tří dílů obsahoval ten druhý napětí nejméně. Děj se povětšinou docela táhl, jen sem tam se objevily skutečné záblesky, u kterých byl čtenář našponovaný jako struna. Kniha se mi líbila, nápad taky, zpracování už bohužel pokulhávalo. Sice to byl nejslabší článek série, přesto doporučuju díl neodložit a příběh dočíst. Nakonec to bude stát za to, věřte mi!


79%

Žádné komentáře:

Okomentovat

Předem děkuji za každý komentář :)