Dvacátá recenze aneb duše, dušičky a dušinky

Knihovna duší
Ransom Riggs

 

„A jak jsem tam tak stál, jen s ní dýchal a kolem nás se snášelo ticho, napadlo mě, že jsou to možná dvě nejkrásnější slova.“

Originální název: Library of Souls (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children III.)
Vydání: První
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 496
Vazba: Hardback
Rok vydání výtisku: 2016
Překladatel: Bronislava Grygová

Anotace: Dětem ze sirotčince slečny Peregrinové se krátí čas. Nebezpečný šílenec zůstává na svobodě a jejich milovaná slečna Peregrinová je stále v nebezpečí.. Na nebezpečnou záchrannou misi jsou nuceni se vydat Jakob Portman a Emma Bloom. Budou cestovat válkou zničenou krajinou, potkají nové spojence a budou čelit nebezpečím větším než doposud. Vrátí se Jakob zpět mezi své přátele jako hrdina?

Třetí a zároveň poslední díl Sirotčince slečny Peregrinové mi sice zabral nejvíce času, ale rozhodně to nebylo obsahem knihy. Prostě jen nebyl čas. Naopak, i přesto, že jsem ji četla tak dlouho, mě knížka nadchla a dosud si nejsem jistá, jestli se mi více líbil první či poslední díl.

Pomalu, ale jistě
Začátek jako takový působil trochu zmateně a zdlouhavě, a oproti napínavému konci předchozí knihy i malinko nudně. Když se přes první kapitolu ale překousáte, tak se do Knihovny duší nelze nezačíst. Takže jediné, co bych vytkla, byly dlouhé popisy situace, se kterou jsme se potkali už v závěru druhého dílu.

Časový limit
Abych pravdu řekla, nevím, jestli jsem se od knihy nemohla odtrhnout kvůli napínavému ději, anebo proto, že mě tlačil čas (dočítala jsem ji ve tři ráno, protože jsem ji musela druhý den vrátit). Ale jsem si jistá, že kdyby mě to nudilo, rozhodně číst přestanu. Místo toho jsem i přes tančící písmenka (ne, opravdu jsem nic nepila) pokračovala dál a hltala každé slovo.
Určitě bych vyzdvihla to, jak měl autor vše promyšlené. Jistě, bez dobré zápletky to vlastně ani není příběh, takže se dá očekávat, že to promyšlené má být, ale ne vždy se tohle povede na výbornou. Kupříkladu Riggsovi se tohle vyvedlo. Jeho náročnější popisy mi sice vše ztěžovaly a občas jsem se nechytala, ale rozhodně to myšlenku mělo.


Postavy anebo autorovy loutky?
Postav bylo hodně, až moc, řekla bych. V průběhu celé série se jich namnožilo víc, než by čtenář čekal a sem tam se mi stávalo, že jsem měla problém si vybavit, která ymbryna je která, popřípadě které dítě má ty a ty schopnosti. Kromě jiného, mimo hlavních postav, jako jsou Ema, Jacob, Alma le Fay Peregrinová, Caul a několik málo dětí, ty zbylé působily spíše jako autorovy loutky. Neměla jsem z nich pocit, že by byly úplně živé. Což bylo pro mě oproti prvnímu a druhému dílu malinko zklamání. Jinak se mi ale líbila zápletka, která byla spojená s danými postavami, a to, jak byly spolu propojené.


Na závěr
Jediným minusem celé knihy byly pro mě zase a opět autorovy popisy. Přiznám se, že v tomto mi Riggs moc nesedl. Jinak jsem byla z Knihovny duší nadšená, zvlášť z konce, který byl tak úžasně - dle mě - napsaný, že jste do poslední chvíle nevěděli, jestli to s Jacobem dopadne tak či onak. A za to dávám autorovi nikoli malé a bezvýznamné, ale velké plus.

84%