Štěstí

ZADÁNÍ: Co je to štěstí?

***

Když se malý človíček narodí, je přirozeně zvídavý a ptá se. Na většinu jeho otázek, jako například, kde se na obloze vzalo slunce, nebo proč má tráva zelenou barvu, jsme schopni odpovědět. Jedná se koneckonců o poměrně jednoduché a triviální dotazy. S přibývajícím věkem ale přicházejí mnohem náročnější dilemata. Jedním z takových problémů je i štěstí. Kde a kdy se objevilo? Cítíme ho všichni bezpodmínečně? A co to vlastně vůbec je?

Tuto otázku si kladou lidé už po století, ne-li déle. Vždyť i filozofické směry jsou klasifikovány podle toho, jak kdo tento pojem vnímá. Zkrátka a dobře, kamkoli se člověk podívá, najde pokaždé nějaké nové vysvětlení. Přirozeností každého z nás je utvářet si názory na základě toho, co se dozvídáme, a vzhledem k faktu, že výchova i vzdělávání jsou světadíl od světadílu od sebe navzájem odlišné, není divu, že se výsledná diverzita odráží i v pohledu na filozofická témata.

Podle mého názoru je štěstí pocit, na který se nelze dívat jinak než subjektivně. Každý ho vnímáme jinak, někteří z nás při pouhém objetí, u jiných se mísí s pocitem dobře odvedené práce a hrdosti. Nelze jej vyjádřit obecně, není to matematická rovnice. Stejně tak se nedá říci, zda je někdo šťastný dostatečně na to, aby se o štěstí dalo mluvit.

Pro mě osobně je štěstí neprozkoumaná škála, horská dráha, po které se vezu životem, přičemž někdy jsem dole, někdy nahoře. A teprve v cílové rovince se ohlédnu a budu schopná říct, co přesně to štěstí vlastně je.