Růžový Havran

POPIS: Takhle to dopadá, když vás někdo trápí písničkou Pink Fluffy Unicorn. Je to i trochu parodie na Poeova Havrana.

***

Na polici Havran sedí,
šokovaně na mne hledí.
Slyšel všechno, každou slabiku a hlásku,
jeho sluch již visí na provázku.
Tiše kráká, tiše úpí,
z jeho hlavy už to nikdy nevystoupí.
Havran vzdechne, zhasne svíce,
šeptá v mukách: Nikdy více.

Havran vzlétá, noc se černí,
jeho očka pomalu se mění.
Pak netvoří bělma zazáří v temnotě,
ty kruté tóny mu trhají perutě.
Melodie se mu v uších hnusí,
on ta muka zastaviti musí.
Z posledních sil letí nepříteli vstříc,
na cestu svítí mu krvavý měsíc.
Natáhne pařátek a sekne rychle,
havran letí s křikem k zemi, však dopadne ztichle.
Jeho tělo jen leží a klepe se,
z té písně bude mít navěky deprese.
Vděčně se podívám do jeho očí,
kol je ticho, jen on tiše skučí.
Raděj se otočím na cestu měsíce,
v hlavě mi zní: Už nikdy více.